Z(a)tracené kuličky

Nesestouplá varlata, odborně řečeno kryptorchismus, je stav, který může chovatele pěkně potrápit. Příroda nic nedělá jenom tak, proto různé orgány umístila tam, kde jsou. Varlata patří do šourku proto, že pro svoji správnou funkci (výroba spermií a hormonů) potřebují nižší teplotu, než je teplota těla.  

V embryonálním vývoji vaječníky a varlata vznikají na stejném místě, to znamená kousek za ledvinami. Varlata jsou vlivem hormonů „tažena“ vazem do šourku. Na této cestě se mohou kdykoliv „zaseknout“. Podle toho rozlišujeme kryptorchismus břišní a tříselný, jedno nebo oboustranný.

Pokud varlata zůstanou nesestouplá, je po dokončení pohlavní dospělosti potřeba samce vykastrovat. Má to několik důvodů, zejména zdravotních – vlivem vyšší teploty dochází na varlatech k nádorovým změnám. Sice se jedná o vývojovou vadu, ale předpokládá se i vliv genetický, proto takto postižení samci nesmějí do chovu.

Není pravda, že jsou kryptorchidé neplodní (ani oboustranní!). U hřebců se říká, že jsou rabiátní. Jeden můj kolega zaznamenal, že varle v třísle může být u hřebce příčinou kulhání. Proto má teorii, že tito hřebci nejsou ani tak rabiátní, jako permanentně vytočení, že je něco bolí nebo tahá. U samců hospodářských zvířat, jako jsou prasata a kozli, se jedná o problém ekonomický. Musejí jít na porážku dříve, než jim začne „smrdět“ maso nebo než ve stádě začnou nekontrolovaně připouštět, takže nedosáhnou takové masné výtěžnosti, jaké by měli.

Většina druhů zvířat se buď už rodí se sestouplými varlaty, nebo je sestup dokončen do dvou týdnů po porodu.

Jak jsou na tom psi?

U psů je situace jiná. Varlata mají být na svém místě do 8. týdne věku, takže do nové rodiny by mělo jít už „kompletní“ štěně. Ale není výjimkou, že si nový sameček „dá na čas“. Některým varlátka sestoupnou až v půl roce věku. Situace může být stresující zejména u jedinců určených k chovu. Hodně záleží na tom, jak je napsaná smlouva s původním majitelem, ale někdy obdobné případy končí až u soudu (krycí pes, který nemůže krýt – to může jít o dost peněz).

Pokud je varle hmatné v tříselném kanále, někteří praktici a chovatelé vymasírovávají kuličku směrem k šourku. Já se přiznám, že to neumím, a efekt mi přijde sporný, ale někteří jsou s tím nadmíru spokojeni, tak to k něčemu být musí.

Co s tím?

Klasická medicína nabízí aplikaci hormonů. Z homeopatických léků se nejčastěji používá Calcarea carbonica. Tito psi jsou mohutnější kostry, se silnými kostmi, zavalití. Nejsou hloupí (to ani náhodou, i když tak můžou vypadat), ale potřebují více času na zpracování nových věcí, nejde na ně moc tlačit (zejména ve výcviku). Rádi sežvýknou nestravitelné předměty, třeba hlínu nebo kus omítky. Jsou roztomilí, majitelé většinou řeknou, že je to takový „bulík“. Tento lék jim pomůže lépe vstřebávat minerály z potravy, podpoří růst (mívají problémy s minerálním metabolismem). Další v řadě karbonických léků by byla Baryta carbonica, která konstitučně vypadá podobně jako Calcarea carbonica, ale už se bavíme o mentálně zpomaleném štěněti. Tento lék mu pomůže nejenom se sestupem varlete, ale i s psychickým vývojem (v rámci hranic daného organismu).

U nohatých, přátelských psů bych doporučila Calcareu phosphoricu. I ta podpoří minerální metabolismus, zejména vstřebávání vápníku a fosforu.

Třetí v řadě calcareových léků je Calcarea fluorica. Co se týče metabolismu, ovlivňuje vstřebávání vápníku a fluoru. Tato zvířata mají obecně problém s vazy (což je případ kryptorchismu jako takového – vaz, který táhne varle do šourku, nefunguje, jak má). Můžou mít volnější vazy, například ve spěnkách, celkově mohou být různě „pokřivení“, buď už jako plemeno – mops, buldoček, buldok – nebo jako jednotlivec, můžou mít různé vady postoje (vytočené, vtočené končetiny) a asymetrii mezi velikostí hlavy a těla.

Další možností je Pulsatilla, nepřítomné bývá pravé varle, tito psi jsou přítulní, mazliví, milují procházky.

U neklidných, vyhublých psů může být správnou volbou Causticum, zejména pokud není hmatné pravé varle.

Vybrané léky nasaďte v ředění 15/30 C 2−3× týdně. Léky lze mezi sebou kombinovat.

Příběh z ordinace

Rafaela (chodský pes) jsem slyšela v ordinaci už z čekárny. Ačkoliv tam byl shodou náhod se svojí maminkou a sourozencem, celou dobu fňukal a kňučel. Bylo mu deset týdnů a přišel na přeočkování. Oproti sestřičce byl menší, drobnější i v hlavě. Na vyšetřovacím stole se neustále ohlížel po majitelích. Při klinickém vyšetření před vakcinací jsem zjistila nepřítomnost pravého varlete. Nasadili jsme Pulsatillu 15 C 2× týdně a Calcareu fluoricu 9 C v ostatní dny. Na další vakcinaci přišel už s oběma varlaty.