Jak správně nakrmit psa?

(článek psaný pro Svět homeopatie autor: MVDr. Lada Paulů)

To je otázka, kterou si klade každý zodpovědný chovatel. Bohužel na ní neexistuje jednoznačná odpověď. Názory veterinářů se liší, v literatuře také nenajdete jednoznačnou odpověď. A nedám vám ji ani já. Ale poradím vám, čeho se vyvarovat a jaké jsou nejčastější chyby v krmení psa. Bavíme se o zdravém dospělém psovi… Jak krmit, aby zdravý zůstal?

První problém, který řeší většina majitelů, je – jak často psa krmit. Obecně se miminka krmí plus mínus 5× denně. Jak pes roste, intervaly se snižují. V půl roce věku krmíme 3× za den. Kolem 1 roku věku se můžeme propracovat ke krmení 1× denně. Záleží na velikosti psa – s tím souvisí dospělost. Čivavu můžeme brát jako dospělou už kolem desátého měsíce věku, ale obří a gigantická plemena dospívají až ve 24 měsících (to znamená, že pokud krmíte granulema, tak až do tohoto věku je potřeba dávat štěněčí granule).

Je na vás, jestli chcete krmit dospělého psa 1× nebo 2× denně (denní dávka se v tom případě půlí). Mě osobně je sympatičtější krmit 2× denně, ale záleží na povaze psa. Když jsem takhle zkoušela krmit doma, skončilo to dvoudenní protestní hladovkou. Někdo doporučuje dávat 1× týdně hladovku. Běžně se praktikuje v zoologických zahradách u psovitých šelem (v přírodě taky nechytí zebru každý den). Myslím si, že to není nutné, ale ani škodlivé.

Častým zlozvykem je krmení člověčím jídlem, zejména pokud je to pejskova hlavní krmná dávka. Nebudu se vyjadřovat k tomu, že co se týče živin, tak to psovi nemůže stačit. Co mě přijde jako nejhorší je obsah soli a koření. To samé platí i pro uzeniny (jsou plné dusičnanové soli). Psi mají obecně nižší detoxikační kapacitu jater než lidé, ani ledviny toho tolik nesnesou. Abych to zkrátila, že se chceme trávit my, je náš problém, ale pes je odkázaný na to, co mu dáme. Informace, že pes by určitě nežral něco, co je pro něj špatné, je úplně zcestná. Buřtem pes nepohrdne, protože je slaný a chutná mu. To samé platí i o čokoládě (která je mimochodem pro psy jedovatá).

Další dilema je: granule nebo vařit? Nedoporučuje se obě varianty kombinovat, protože pejsek může mít průjem. Granule mají do 10 % vody, vařená strava kolem 70 %. To může ve střevě udělat pěknou paseku. Navíc každý typ stravy tráví trochu jiné bakterie. Podle mého názoru, pokud je pejsek na tuhle kombinaci zvyklý a nedělá mu problémy, tak proč ne. Ale je spousta psů, kteří jak ochutnají vařenou stravu, už nechtějí přijímat granule.

Receptů jak vařit psovi, je plný internet, proto zde neuvádím žádný návod. V poslední době je velmi moderní krmit psy syrovým masem (ideálně jenom masem). Osobní zkušenost s tím nemám, ale jak se řekne syrové maso, hned si vzpomenu na hodiny parazitologie a bakteriologie. Takže, pokud chcete svého pejska krmit syrovým masem, tak alespoň přemraženým. Co se mi na tom dále nelíbí, je jednotvárnost. Pokud budete krmit jen masem, rozhodíte psovi minerální metabolismus. Bude mít v těle nadbytek phosphoru a nedostatek vápníku, důsledek jsou tzv. papírové kosti, které se mimo jiné, rádi lámou. Rozšířená věta, že pes je přece masožravec, není už v dnešní době zcela pravdivá (na rozdíl od koček). Souvisí to s rozvojem granulované stravy, které se trávicí trakt přizpůsobuje (prodlužuje se). Navíc takový vlk, když si uloví nějakou srnu, sežere i obsah střev. Z toho vyplývá, že i masožravci potřebují vlákninu.

Co se týče příloh, jsou psi, kteří mají průjem po těstovinách. Jako varianta se nabízejí vločky, pohanka, dají se dát i vařené! brambory, vyhněte se pečivu a knedlikům.

S granulemi je situace ještě složitější. Trh s granulovanou stravou je velmi široký. Jak se zorientovat? V podstatě platí pár základních pravidel. V první řadě se vyhněte granulím barevným. To zelené opravdu není hrášek a oranžové mrkvička, ale jenom zelená a oranžová barva – navíc tyto granule bývají dost často velmi slané – pro zvýšení chuti.

Dalším dobrým ukazatelem je, co granule udělají, když je namočíte. Pokud několikanásobně zvětší objem, není to nic dobrého (představte si, co to udělá v žaludku?). Pokud je objem trusu vašeho mazlíčka větší, než kolik toho sežral, také to o stravitelnosti neříká nic dobrého.

Granule se dělí do tří skupin: tzv. economy, střední třída a superpremiová krmiva. Liší se kvalitou a samozřejmě cenou (ta je velmi dobrým ukazatelem, ale ne 100 %-ním). Economy skupina je nejméně kvalitní, tu prosím nebrat. Najdete je zejména ve velkých obchodních domech. Volte granule alespoň střední třídy, ideálně superpremiové. V dobrém zverimexu vám rádi poradí. Dobře krmit něco stojí, ale do budoucna ušetříte na veterináři. Nevýhodou granulí je samozřejmě konzervování a s tím vázaná nutnost chemických látek. Některé granule zvyšují pH moči (normální je kyselé), což může pejska predisponovat ke vzniku struvitových močových kamenů.

Závěrem bych pouze řekla, že kočka není pes a krmí se v podstatě úplně jinak (i když některá pravidla jsou stejná). Vyvarujte se zejména krmení psa kočičími granulemi a opačně. Můžete jim „zadělat“ na nemalé zdravotní problémy. Zda-li budete vařit nebo psa krmit komerční stravou je čistě na vás. Důležité je, aby to vyhovovalo vašemu mazlíčkovi. Paušálně nelze říci, co je nejlepší, vše záleží na daném individuu. To, zda pejskovi strava svědčí, se dá orientačně poznat podle srsti. Měla by být hladká, lesklá, přiléhavá (pokud nemáte drsnosrstého jezevčíka). Pes musí být aktivní a nesmí být unavený. Vhodná strava nezpůsobí psovi průjem ani zvracení (i když zdravý pes čas od času zvrací). A spokojený pes se nerovná tlustý pes – správně by měly být vidět poslední dvě žebra (vemte opět v úvahu, jaké máte plemeno).

Toto je pouze stručný náhled na krmení, problematika správné výživy je daleko širší. Do budoucna bych vám ráda zprostředkovala názory na krmení některých svých kolegů.