Jak skeptická veterinářka homeopatii na milost vzala

(článek psaný pro Svět homeopatie autor: MVDr. Lada Paulů)

Na vysoké škole jsme měli spolužačku, která pokaždé, když jsme se zmínili o homeopatii, na nás hodila takový pohled, že už chybělo jenom, aby si začala ťukat na čelo. V současnosti se věnuje koňské praxi. Je velmi šikovná, důsledná v diagnózách a ambciózní. Ale přesto, že působí velmi sebejistě, v jádru se nechá snadno rozhodit a každá kritika nebo neúspěch, se jí velmi dotýká a sráží sebevědomí…

Své pacienty léčí pro dobro pacientů a ne pro peníze, jak se bohužel někdy u kolegů stává… Po škole jsme se nějakou chvíli neviděli, ale asi před rokem jsem s ní ve volných chvílích začala jezdit po pacientech, abych nasbírala více zkušeností.

Byla jsem překvapená, v jakém psychickém rozpoložení byla. Se svou prací vypadala spokojeně, ale celkově byla „vykolejená“. Uhájit si svá rozhodnutí před majiteli není vždy jednoduché, zvláště při takové konkurenci jako je u nás. Mezi řečí se zmínila, že se jí neustále vrací zánět močových cest. Už několikrát byla přeléčena antibiotiky, ale recidivy jsou celkem časté. Navrhla jsem ji homeopatickou léčbu. Skepse z ní sice přímo čišela, ale proč to nezkusit. Dostala Lycopodium 200 C jednorázově a v případě akutních potíží Cantharis 9 C a Mercurius corozivus 9 C. Během týdne jsem od ní měla pár telefonů. Že cítí močové cesty, ale není to typický zánět, další den ji bolel karpální tunel. Prostě během týdne se jí ozvalo snad všechno, co ji během let postupně trápilo. A pak se stav ustálil. Asi po třech měsících bylo potřeba zopakovat Lycopodium, ale během roku neměla ani jednou akutní zánět. Ale to ji o homeopatii ještě úplně nepřesvědčilo.

Čas od času mě poprosila o nějaký lék pro pacienta, zejména pro „mušaře“ (koně s alergii na hmyzí štípnutí). Ne vždy se samozřejmě stav vyvíjí tak, jak by si člověk představoval, ale celkově si myslím, že odezva byla dobrá. Avšak stále měla pochybnosti…

Někdy ji asistuji při operacích v terénu (jedná se zejména o kastrace hřebců). Jednou nám hřebec (tou dobou už valach) o něco více krvácel z kastračních ran. Nešlo o nic závažného, tekly kožní cévky, což je v podstatě běžné. Ale vypadá to nehezky a člověku stále v hlavě hlodá, jestli se náhodou neděje něco závažnějšího. Vytáhla jsem z kapsy Arniku (pozn. redakce „Arnika montana“). Během chvíle se čůrek krve zastavil (což se samozřejmě jevilo jako náhoda). Protože podle mě je Arnika pro praktika asi nejdůležitější lék, vysvětlila jsem jí, kdy ho použít a Arnika si u ní v autě našla stálé místo. Pravda, dost často pomáhala právě jí. Třeba, když ji kobyla při gynekologickém vyšetření kopla do ruky a ona se bála, že ji má zlomenou (neměla, jen naraženou), ale i tak tam Arnika odvedla slušný kus práce:-).

Ale definitivně ji přesvědčila opět až vlastní zkušenost. Operovali jsme koně na louce (problém byl na pánevní končetině). Vše šlo hladce, až do okamžiku, kdy měl kůň vstávat. Reagoval paradoxně na anestezii. V momentně, kdy už skoro stál, se mu podlomily nohy, spadl na zem a překulil se přes záda. Jak „máchal“ nohama, tak ji lehce klepnul kopytem do hlavy. Jenže lehké klepnutí od koně a ve švihu, je docela šlupka. Samozřejmě se jí hned zamotala hlava, velmi rychle zbledla, dokonce si šla sednout (což u ní neexistuje, dokud pacient není v pořádku na nohách). Vystřídala jsem ji u koníka a jen na ni houkla ať si hned vezme Arniku. Po ní vypadala o něco lépe, ale stále se jí motala hlava. V autě jsem měla Natrum sulfuricum 30 C (hlavní lék na otřes mozku). Po chvíli se začala ochomýtat okolo koně, už měla i barvu v obličeji. Nakonec vypadala lépe než já, protože při dalším pokusu o vstání, se koník převalil přese mě (moji vinou). Odnesl to naštěstí jen kotník (opět blahořečím Arnice), ale zatímco ona byla schopná zvládnout dokončit postavení tohoto koně, kastraci dalšího pacienta, odřídit několik desítek kilometrů a ve finále ještě zoperovat krávu (bez jediné známky slabosti), já kulhala další tři týdny.

A jak homeopatii vidí teď?

Mám za úkol dát ji dohromady základní homeopatickou lékarničku a když jsme posledně kastrovali hřebce, jen se ozvalo „dej mu radši Arniku, nějak to sákne“:-).


MVDr. Lada Paulů
paulu@vet-lekar.cz
HOT-LINE:
+420 773 912 444


Ordinační hodiny - ordinace Lužany

Pondělí   9:00 - 11:00
Úterý    16:00 - 18:00
Středa    9:00 - 11:00
Čtvrtek 16:00 - 18:00
Pátek    9:00 - 11:00

mimo ordinační hodiny po dohodě na telefonu