Člověk míní, život mění..

(článek psaný pro Svět homeopatie autor: MVDr. Lada Paulů)

Vesnická praxe má svoje výhody a nevýhody (jako všechno . Ale rozhodně nelze říct, že by se člověk nudil. Míváte telefony kvůli kočce s hlavou v plechovce, šijete psa, který se při pokusu o útěk pověsil za nohu na plotě, jednou přijeli s jezevcem v kufru (kozy takto k lékaři jezdí naprosto běžně). Vtipné jsou kontroly majitelů koček, kteří se dostaví bez kočky, protože pacient je venku (většinou se vrací domů úderem konce mojí pracovní doby).

Pro jistotu jsme se dohodli, že druhý den zajdou ke kolegovi na rentgen (chtěla jsem stoprocentně vyloučit zlomeninu čelisti) a vzhledem k vysoké pravděpodobnosti obnažení kosti jsem kolegu poprosila o pokračování antibiotik. Ode mě je dostal v injekci a samozřejmě homeopatika (Apis mellifica 30 C – aby nedošlo k velkému otoku, Arniku 30 C – pro lepší hojení, zmírnění krvácení a analgetický účinek a Hypericum perforatum 15 C – také jako analgetikum, zejména v souvislosti s poškozeným nervem – trhání zubů).

Přišli se ukázat za 2 dny. Rentgen se ani nedělal, čelist byla klidná, žral s chutí a obrátil kolegovi ordinaci vzhůru nohama. A asi zaúřadoval šotek nebo náhoda (i když na ty nevěřím), ale žádná antibiotika nedostal (asi komunikační šum). Vzhledem k tomu, že z dásně nevytékal žádný sekret, byla krásně zatažená, bez otoku, světle růžová, neměla jsem důvod antibiotika opět nasazovat. Sice to z hlediska antibiotické politiky a „správné lékařské praxe“ není optimální, ale pro pacienta určitě lépe.

Tím nechci říct, že se při riziku zánětu dásně, zubního lůžka, potažmo kosti obejdete bez antibiotik (situaci musí vyhodnotit odborník), ale že jsou chvíle, kdy jde konečné rozhodnutí mimo vás a situace se vyřeší nejlépe, jak to jde.